Co mají za lubem Buddhovy dcery?

6. prosince 2016

Olivier Adam

Ženy a muži si mají být v buddhismu rovni. Nicméně ve skutečnosti tomu tak úplně není. Ženy například nemohou vyučovat, předávání moudrosti je v buddhistických klášterech vyhrazeno mnichům. Nyní se však něco změnilo.

Skupina mnišek ze severní Indie a ze dvou klášterů v Nepálu složila zkoušky na titul gešema, který byl dosud určen pouze mužům. Jde o buddhistický doktorát z teologie, obdobu titulu PhD., absolventky se mohou stát učitelkami v ženských klášterech i světských školách. Studium trvá sedmnáct let, prvních dvacet žen obdrží diplom v těchto dnech. Ceremoniálu se zúčastní dalajlama, který se při té příležitosti nechal slyšet: „Musíme trvat na tom, aby vzdělání bylo přístupné všem a ženy se mohly podílet na budování mírumilovnějšího světa, v němž je méně násilí a více vzájemné pomoci.“

Cesta tibetských mnišek za vzděláním zaujala před osmi lety francouzského fotografa Oliviera Adama a jeho ženu, novinářku Dominique Butet. Od té doby se do Indie každý rok vraceli, navštívili také kláštery v Nepálu a Bhútánu. Jejich práce začala blízko Dharamsaly, kam v roce 1959 po potlačeném protičínském povstání uprchly z okupovaného Tibetu tisíce lidí včetně dalajlamy. „Nejdřív jsme se zaměřili na tibetské mnišky v exilu, pak se přidalo téma vzdělávání žen v klášterech. Novější fotografie se týkají hlavně výchovy a vzdělávání mnišek a tibetské kultury,“ říká Olivier Adam, jeden z oficiálních fotografů dalajlamy (dokumentuje některé jeho cesty po Evropě). „Nejdůležitější je, že se naučí číst. Dříve se jen učily nazpaměť texty, přičemž někdy ani nerozuměly jejich významu,“ doplňuje fotograf.

Série snímků by nevznikla bez pomoci žen z organizace Projekt tibetských mnišek (Tibetian Nuns Project), kterou před téměř třiceti lety založila manželka dalajlamova bratra. Kláštery tehdy sloužily jako útočiště pro mnišky, které uprchly z Tibetu, kde byly některé z nich vězněné a mučené. Dnes jsou klášterní školy otevřeny především dívkám z odlehlých oblastí, chudých rodin, nebo těm, kterým zemřeli rodiče. Zmíněná asociace momentálně podporuje přes sedm set mnišek. Dívky studují tibetštinu, angličtinu, přírodní vědy, filozofii, trénují rovněž sebeobranu. V dospělosti se rozhodnou, zda zůstanou mniškami nebo se vrátí do světského života. Když zvolí druhou možnost, měly by být dostatečně vzdělané na to, aby si našly práci a své místo ve společnosti, aniž by musely vstoupit do nuceného manželství.

Další pomoc již zmíněné organizace má směřovat také k nehimálajským mniškám, tedy k tibetským buddhistkám v Tchaj-wanu, Vietnamu, Hong Kongu či Singapuru. Fotograf Olivier Adam a novinářka Dominique Butet chtějí pokračovat s dokumentováním klášterního života v západním Tibetu. „Jsme svědky postupné emancipace tibetských buddhistických mnišek a jejich potřeby po větší rovnoprávnosti. Již nyní jsou schopny se plně účastnit teologických aktivit běžně určených mnichům a mohou se tak podílet na dění ve společnosti více než jen tím, že se stanou manželkami,“ uvádějí francouzští manželé.


Tibetské mnišky v Praze
Snímky francouzského fotografa Olivera Adama vystavuje Národní galerie v Praze ve spolupráci s neziskovou organizací MOST ProTibet v Konírně paláce Kinských na Staroměstském náměstí. Akce je součástí doprovodného programu konference Forum 2000 – Festivalu demokracie a koná se pod záštitou Jeho Svatosti dalajlamy. Vernisáž proběhla v době jeho návštěvy v Praze, výstavu můžete navštívit do konce února. Charitativní projekt zaměřený na podporu vzdělání dívek a žen v indickém Himálaji a zachování tibetské kultury a tradic je možné podpořit zakoupením fotografií. Výtěžek přispěje ke vzdělání a zlepšení životních podmínek buddhistických mnišek v severní Indii. Pokud se na výstavu vydáte tuto neděli 11. prosince, provede vás v 16:30 autor fotografií osobně, na programu je totiž komentovaná prohlídka.

Podpořte Reportér sdílením článku