Slovensko u nás

Často bylo v Česku po březnových slovenských volbách slyšet, že jejich výsledek ukazuje na zásadní odlišnosti tamní situace od té naší. Při detailnějším pohledu však odhalíme nemálo podobností a také několik zajímavých poučení. V pravidelném příspěvku o tom píše přední odborník na veřejné mínění.

První věc, v níž jsou si čeští a slovenští voliči podobní, je to, že zhruba čtyři z deseti volit nechodí. Slovenská účast v letošních volbách (59,82 %) byla skoro stejná jako v roce 2012 (59,11 %) i jako ta česká v roce 2013 (59,48 %). Je pravda, že slovenská volební kampaň podle dostupných dat přivedla k urnám nadprůměrně mnoho prvovoličů, na druhé straně zase část někdejších aktivně hlasujících odradila. Podle mého názoru se to stalo především proto, že volební kampaň byla převážně destruktivní. Prakticky všechny strany zdůrazňovaly hlavně to, čemu zabrání (od příchodu uprchlíků až po společnou vládu s Ficovým Smerem), a jen vzácně prezentovaly cosi věcného a pozitivního. Mezi výjimky patřila Sulíkova SaS, která se v kampani soustředila na svůj ekonomický program (že by inspirace pro českou pravici?); totéž platí pro OĽaNO-NOVA s programem protikorupčním, který je však v našich poměrech trochu ohranou písničkou. Ficův Smer-SD sice hovořil o sociální oblasti, jeho kampaň však zdůrazňovala spíše dosavadní úspěchy než budoucí plány. Varováním pro českou sociální demokracii by mohlo být, že tato strategie příliš nezabrala.

Poučné jsou také důsledky zákazu zveřejňovat průzkumy dva týdny před termínem voleb. Výzkumníci na Slovensku – stejně jako ti čeští – zdůrazňují, že neprognózují výsledek voleb, že jen mapují situaci v době sběru dat. Na Slovensku tak mohli popsat ovzduší zhruba tři týdny před volbami, později už ne. Sběr a zpracování dat totiž přece jen pár dnů zaberou, takže výzkum publikovaný patnáct dnů před volbami ve skutečnosti zachycuje nálady ještě o nějaké tři dny starší.

Fakt, že dva týdny práce agenturám chyběly, můžeme dokumentovat na konkrétním příkladu. Když do časové řady agentury Focus vložíme dva chybějící týdny, směřuje lineární trend pro Smer-SD k hodnotě 31,3 procenta. Kdybychom totéž provedli s pesimistickým odhadem, tedy údaji o takzvané dolní hranici pětadevadesátiprocentního intervalu spolehlivosti odhadů (která v tiskových zprávách Focusu byla zmíněna, jen si jí nikdo nevšímal), dovedl by nás trend dokonce k hodnotě 28,0 procenta, tedy prakticky k volebnímu výsledku Smeru. Informace, jak Fico ve volbách dopadne, tudíž v průzkumech obsažena byla, jen se o ní nemluvilo.

Znamená to něco pro české volby? Ano, spoustu věcí. Především fakt, že trendy vývoje podpory těch či oněch stran jsou důležitější než poslední naměřené hodnoty.

A dále, že když přízeň voličů některé straně klesá, je moudré dívat se nejen na průměrné hodnoty volebních modelů, ale také na černé scénáře, třeba na dolní meze intervalů spolehlivosti. To by se u nás mohlo týkat třeba klesající TOP 09. Podobně by naopak mohlo platit, že když někomu přízeň roste, stojí za pozornost spíše horní meze příslušných intervalů spolehlivosti.