Seriál

Strašlivá jistota ohromila nás...

12 / 09 / 2015

Poboření staroslavného Karlova mostu se považovalo za národní neštěstí. Žádná jiná katastrofa 19. století neměla v českých zemích takovou obrazovou odezvu. Ani požár Národního divadla.

Poboření staroslavného Karlova mostu se považovalo za národní neštěstí. Žádná jiná katastrofa 19. století neměla v českých zemích takovou obrazovou odezvu. Ani požár Národního divadla.

Poboření staroslavného Karlova mostu se považovalo za národní neštěstí. Žádná jiná katastrofa 19. století neměla v českých zemích takovou obrazovou odezvu. Ani požár Národního divadla.

4. září 1890 těsně před půl šestou ráno pukl Karlův most. V knize Povodeň v Čechách 1890 vydané nakladatelstvím Otto si o události můžeme přečíst líčení očitého svědka, který v době zřícení Karlova mostu po něm šel: „Vše bylo dílem jednoho okamžení. Několik kroků před námi rozběhnou se kamenná zábradlí napravo a nalevo, jako by most byl ve dví právě v polovici roztržen, a vzápětí na to vyvalil se do výše prachovitý oblak stohovité podoby jako mrak dýmu z vyhozeného právě podkopu. Strašlivá jistota o děsné události ohromila nás a jenom pud sebezachování hnal nás v šíleném úprku směrem k Malé Straně. Pamatuju si zcela dobře, že zároveň se mnou běželo asi 15-20 lidí. Když jsem se pak ohlédl na most, viděl jsem zející prázdnotu komunikační dráhy, uprostřed níž poletovaly zlověstné mraky prachu. Ze všech těch lidí, kteří takřka utekli smrti z náručí, nebyl v první chvíli nikdo ani slova mocen.”

 

Obrazová svědectví

Katastrofa pochopitelně přitahovala fotografy, z mnoha tehdy vytvořených snímků vybíráme dva málo známé. Na prvním, který pořídil neznámý fotograf v předvečer katastrofy, je Karlův most úplně obsypán lidmi z deštníky, kteří zvědavě pozorují nahromaděné dřevo před pilíři. Déšť a snížená viditelnost způsobily, že Hradčany v pozadí jsou nezřetelné, vznášejí se nad řekou jako temná silueta. Voda vypadá, jako kdyby byla zamrzlá, což způsobil dlouhý čas expozice.

578670299c40af426f1b91b5 MEDIA_ITEM image
Karlův most, 4. září 1890.

Druhý snímek, pořízený pár dnů po katastrofě delším ohniskem objektivu na formát 18 x 24 cm, přibližuje místo protržení mostu, zejména šestý pilíř, jehož základy dle průzkumu byly založeny mělce. Nezbortil se zcela, jen poklesnul, posunul se a naklonil, což strhlo klenbu mostu. Pátý a šestý pilíř podlehly vodnímu tlaku, což jistě ovlivnila i bariéra z vorů a dříví. Když se poté prováděla oprava středověkého díla, muselo se zdivo pilířů trhat dynamitem, tak bylo pevné. Že by ona legendární vejce?

578670349c40af426f1b91c4 MEDIA_ITEM image
Karlův most, 4. září 1890.

Poboření staroslavného mostu se považovalo za národní neštěstí a všechna významnější periodika o něm přinášela obrazová svědectví, namnoze těžící z fotografií. Karel Maloch, Jan Mulač, Rudolf Bruner-Dvořák, František Krátký, Jindřich Eckert, Moritz Adler, Karel Bellmann a další méně známí i neznámí fotografovali zborcený most i jeho opravu. Žádná jiná katastrofa 19. století neměla takovou obrazovou odezvu, ani požár Národního divadla.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918.  Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat