Záhada korunovačních klenotů

Originály korunovačních klenotů jsou na Pražském hradě vystaveny do neděle 29. května. Autor seriálu Tajemství historické fotografie se při té příležitosti rozhodl zjistit, kdy byly poprvé zachyceny fotoaparátem. A proč se o zřejmě první fotografii korunního pokladu ve své době nikde nepsalo.

Autor první známé fotografie českých korunovačních klenotů Jindřich Lachmann měl svůj Ústav fotografický pražské ulici Na Perštýně. Kdy snímek vytvořil? Nevíme. Mohlo se to stát těsně před jejich uložením v nově upravené korunní komoře v pátek 30. října 1868, ale vyloučeno není ani fotografování o nějakou dobu dříve. Podle vzpomínky jeho někdejšího zaměstnance, zveřejněné v Lidových novinách 25. srpna 1911, došlo k expozici v chrámu sv. Víta za účasti autora, operatéra Opolzera a praktikanta.

Suvenýr pro dostavbu chrámu

Dva roky před tím byly klenoty odvezeny z Prahy z obav před blížícími se Prusy, kvůli utajení byly schovány v tendru lokomotivy. Jejich zpáteční jízda z Vídně se pak změnila v národní manifestaci…

„Parostroj Jaroměř“ dorazil do Prahy ráno 29. srpna 1867. Na nádraží byl připraven prosklený kočár, který klenoty v průvodu převezl nejprve do chrámu sv. Mikuláše ke mši Te Deum a odtud na Hrad. Tam byly do večera vystaveny ve Svatováclavské kapli. Než byla korunní komora upravena, počkaly klenoty ve sklepení Svatováclavské kaple. A právě tam je zřejmě Lachmann fotografoval.

Snímek si od něj objednala Jednota pro dostavení hl. chrámu sv. Víta, jak je na některých vizitkách uváděno. Účelem prodeje bylo zcela jistě propagovat úsilí Jednoty a získat příspěvky na dostavbu chrámu.

Fotografie versus dřevoryt

I když se někdy uvádí, že tento Lachmannův snímek je prvním fotografickým vyobrazením českých korunovačních klenotů, není tomu tak. Již před ním, v roce 1857, originály fotografoval Wilhelm Horn, proslulý pražský fotograf a průkopník daguerrotypie. Učinil tak na objednávku pro Dvorní a státní tiskárnu. A fotografoval prý je „v přirozené velikosti“, tedy na velký formát negativu, s následným kolorováním.

Zprávu o tomto činu lze nalézt ve vídeňském Státním archivu, bohužel snímek zatím není znám. Na základě souhlasu českého sněmu byl tehdy korunní poklad 23. května 1857 otevřen a klenoty byly přeneseny v průvodu, který vedl kardinál kníže Schwarzenberg, do staré sněmovní síně za Vladislavským sálem.

Tam byl připraven malíř Josef Scheiwl, doporučený pražskou akademií. Jeho práci sledovala po celou dobu zvláštní komise. Dřevoryt podle kresby byl poté mnohokrát zveřejněn a byla mu dávána přednost před Lachmannovou fotografií, nalezneme jej i v Ottově slovníku. Je zajímavé, že o Hornově fotografování se vůbec nepsalo. Důvodem mohlo být, že si fotografování objednala Vídeň, a že je provedl český Němec…

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.