Země dluhů. Otevřená ruka státu se zavírá. Kde všude se bude šetřit

Post Image

Země dluhů. Otevřená ruka státu se zavírá. Kde všude se bude šetřit

Play icon
24 minut

foto ČTK/Profimedia.cz

Vládní plán, jak omezit rychle rostoucí zadlužení českého státu, se stal v září horkým tématem Poslanecké sněmovny. Zatímco změny v daních – které mají zaplatit asi třetinu úspor – už byly relativně jasnější, detailní plán, kde se budou škrtat dotace, nebyl se začátkem školního roku známý. Podle velké části ekonomů přitom nastal nejvyšší čas něco dělat: Od roku 2020 kleslo v Evropě průměrné zadlužení o šest procentních bodů, v Česku ale stejnou měrou stouplo.

Otevřená ruka státu se zavírá. Skončilo období snižování daní a rychle rostoucího utrácení – a pocítit by to nějak měli všichni. Do jaké míry, o tom se rozhodne během září a nejbližších měsíců. Sněmovna po letní přestávce obnovila debatu o změně několika desítek zákonů, které vláda označuje za součást takzvaného ozdravného balíčku. Ten by měl v příštím roce vylepšit chronicky ztrátové hospodaření státu o sto miliard korun, přespříští o dalších padesát. Z jedné třetiny prostřednictvím zvýšení různých daní pro lidi a firmy, ze dvou třetin osekáním útrat státu.

Důvody, proč se vláda Petra Fialy, složená z pěti různých stran, rozhodla k politicky nepopulárnímu kroku, jsou zřejmé: zbrzdit krkolomný růst výdajů a s tím spojený růst veřejného dluhu. Celkové výdaje státního rozpočtu v příštím roce by měly proti letošku dokonce klesnout. To se léta nestalo; naposledy za ekonomické konjunktury v roce 2016. Tehdy ovšem vláda hospodařila s přebytkem šedesát miliard a celkovými výdaji 1 220 miliard korun. Letos se jen s obtížemi vejde do naplánovaného schodku 295 miliard korun při výdajích, které jsou proti roku 2016 o celý jeden bilion, tedy tisíc miliard, vyšší.

Přečtěte si také

Tak rychlá to byla v posledních letech jízda. Z velké části na dluh, pro Česko neudržitelným tempem a na úkor budoucích generací – varoval během posledních let několikrát Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a Národní rozpočtová rada. Tedy instituce, které se kontrole a zdraví veřejných financí ze zákona věnují.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala popsal Česko v poslední, začátkem září zveřejněné zprávě o vývoji státních financí jako zemi, která loni pokračovala v trendu nejrychleji zadlužující se země v rámci Evropské unie. Z velké části za tím stály mimořádné vlivy, jako byla energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajině a vysoká inflace, ale zároveň připomíná, že podobné problémy měly i jiné státy. „Proto je alarmující, že většina z nich je na rozdíl od České republiky úspěšná ve snaze snižovat své zadlužení a zároveň zvyšovat výkon ekonomiky. Ukazuje se, že se s těmito problémy neumíme vypořádat tak dobře jako ostatní země Unie,“ uvedl prezident NKÚ.

Podpořte Reportér sdílením článku